Přejít na web PREVENT

Informační servis nejen pro personalisty.

Témata:

Typ příspěvku:

Otázky a odpovědi z praxe Informace o zpracování osobních údajů
Pracovnělékařské služby

Velký přehled změn v legislativě pracovnělékařských služeb s účinností od 1. listopadu 2017

23.10.17

K 1. listopadu 2017 vejde v účinnost novela zákona o specifických zdravotních službách (373/2011 Sb.) a spolu s ní je avizována i úprava prováděcí vyhlášky č. 79/2013 Sb.

Podívejme se praktickým pohledem na nejvýznamnější změny, přičemž u změn vycházejících z vyhlášky je třeba brát v potaz ještě možnost úprav na poslední chvíli před jejím zveřejněním ve Sbírce.

Změny v zákoně s účinností od 1. listopadu 2017

Obsah pracovnělékařských služeb u zaměstnavatelů s pracemi zařazenými pouze v kategorii 1

a/nebo bez rizika ohrožení zdraví podle vyhlášky a/nebo bez požadavku na lékařskou prohlídku stanovenou jiným právním předpisem než vyhláškou)


§ 54 Zákona

§ 2 Vyhlášky

Nenápadná věta skrytá v dlouhém a složitém ustanovení § 54 odst. (2) písm. b) bude nepochybně patřit mezi jednu z nejdiskutovanějších změn vyplývající z nové právní úpravy PLS.

Věnuje se obsahu pracovnělékařských služeb u zaměstnavatelů, kteří mají všechny práce zařazené podle rizik pouze v kategorii 1, netýká se jich jiné riziko ohrožení zdraví podle vyhlášky a neklade jim požadavek na provádění lékařské prohlídky ani žádný další právní předpis.

V praxi si představme zaměstnavatele jednoduché administrativy, kteří mohou podle zákona zajišťovat lékařské prohlídky všech zaměstnanců registrujícími lékaři.

Z § 54 odst. (2) písm. b) Zákona:

… ostatní součásti pracovnělékařských služeb zaměstnavatel zajišťuje, je-li to důvodné pro ochranu zdraví zaměstnanců, prostřednictvím poskytovatele pracovnělékařských služeb, se kterým pro zajištění konkrétní služby uzavře smlouvu.

V důvodové zprávě k legislativní úpravě je dále uvedeno:

To, které úkoly jsou pro dané pracoviště relevantní s ohledem na bezpečnostní a zdravotní rizika vyskytující se při výkonu práce, bude vyjádřeno v příslušné smlouvě mezi zaměstnavatelem a poskytovatelem pracovnělékařských služeb.

Dohled bude prováděn podle aktuálních potřeb. Předpokládá se, že tuto možnost budou využívat zejména malí zaměstnavatelé, kteří budou mít všechny práce zařazeny pouze do první kategorie. Pokud zaměstnavatel uzavře smlouvu na poskytování komplexních pracovnělékařských služeb, tedy na všechny činnosti, s poskytovatelem pracovnělékařských služeb a bude zaměstnance zařazené do kategorie první vysílat na pracovnělékařské prohlídky k tomuto poskytovateli, bude platit, že se dohled na pracovištích v kategorii první provádí pravidelně v intervalu 1 x za 2 roky.

V daném případě je tedy ponecháno na zaměstnavateli, zda vůbec a v jakém rozsahu se bude zabývat například dohledem nad pracovišti nebo poradenstvím ve spolupráci se smluvním poskytovatelem PLS. Rozsah služeb PLS je dán v tomto případě vymezením předmětu smlouvy mezi zaměstnavatelem a poskytovatelem PLS.

Podobná volnost je vždy fajn, tak jen doufejme, že příslušné kontrolní orgány uvedené ustanovení správně uchopí a nebudou si např. v každém regionu jinak vykládat, co je a není důvodné pro ochranu zdraví zaměstnanců při stanovení rozsahu služeb PLS a co jsou to aktuální potřeby dohledu.

Vstupní lékařské prohlídky

§ 59 Zákona

Nově je stanoven požadavek na zajištění vstupní lékařské prohlídky “před vznikem” pracovního poměru, tj. před dnem nástupu do práce.

Doposud zákon uváděl požadavek “před uzavřením” pracovního poměru, což v praxi mohlo mít za následek pozbytí právního účinku lékařského posudku v případech, kdy pracovní poměr byl uzavírán s velkým předstihem před dnem nástupu do práce.

Úhrada nákladů spojených se vstupní lékařskou prohlídkou

§ 59 Zákona

Nově zákon upravuje povinnost zaměstnavatele hradit vstupní lékařskou prohlídku i neúspěšným uchazečům o práci v noci.

Připomeňme si základní pravidla pro úhrady vstupních lékařských prohlídek. Zaměstnavatel musí uhradit vstupní lékařskou prohlídku všem úspěšným uchazečům. Neúspěšným uchazečům musí uhradit vstupní lékařskou prohlídku pouze v případě, že jde o mladistvé nebo práci v noci. Ze své vůle může uhradit vstupní lékařskou prohlídku i všem ostatním neúspěšným uchazečům.

Výpis ze zdravotnické dokumentace registrujícího lékaře

§ 42a Zákona

a §12 Vyhlášky

Při mimořádné prohlídce není nutné nově zajišťovat výpis od registrujícího lékaře v případě, že od předchozího posudku neuplynula doba delší než 6 měsíců.

Registrující lékaři mohou místo výpisu ze zdravotnické dokumentace vystavit potvrzení o nezměněném zdravotním stavu pokud:

  • žadatelem je stejný poskytovatel, který vystavil předchozí posudek a
  • nedojde ke změně zdravotního stavu

Registrující lékaři musí vydat výpis ze zdravotnické dokumentace nebo potvrzení o nezměněném stavu nejdéle do 10 pracovních dnů od obdržení žádosti (dříve to bylo do 30 dnů).

Výpis nebo potvrzení je možné použít nejdéle do 90 dnů od jeho vydání registrujícím lékařem.

Vzdání se práva na přezkum

§ 46 Zákona

Právní účinky lékařského posudku nastávají po uplynutí lhůty 10-ti pracovních dnů, kdy lze uplatnit právo na přezkoumání posudku.

Nově je upravena možnost vzdát se práva na přezkum.

Posuzovaná osoba (zaměstnanec) nebo osoba, které uplatněním lékařského posudku vznikají práva nebo povinnosti (zaměstnavatel), se mohou práva na přezkoumání lékařského posudku vzdát.

Práva se lze vzdát písemným prohlášením nebo ústním sdělením (o ústním sdělení však musí být sepsán záznam).

Písemné prohlášení nebo záznam o ústním sdělení musí být součástí zdravotnické dokumentace.

Právní účinky v případě vzdání se práva na přezkum nastanou následující pracovní den.

V praxi má toto opatření umožnit zkrátit zejména dobu mezi provedením vstupní lékařské prohlídky a nástupem do práce. Jak snadno to půjde, naznačuje malá rekapitulace:

Písemné prohlášení o vzdání se práva na přezkoumání posudku musí podepsat zaměstnanec i zaměstnavatel a musí být uloženo ve zdravotnické dokumentaci poskytovatele, který posudek vydal.

Platnost lékařského posudku při ukončení pracovního poměru

§ 44 odst. (7) Zákona

Lékařský posudek ukončením pracovního poměru nepozbývá platnosti, pokud do 3 měsíců:

  • posuzovaná osoba uzavře nový pracovní vztah se stejným zaměstnavatelem, a to se stejným výkonem práce a za stejných pracovních podmínek (platilo už dříve)
  • zaměstnanec agentury práce uzavře pracovní vztah se zaměstnavatelem, ke kterému byl dříve přidělen jako k uživateli, a to se stejným výkonem práce a za stejných pracovních podmínek (novinka)

Závazný termín lékařské prohlídky pro zaměstnance

§ 43 odst. (8) Zákona

Trochu krkolomně a teprve praxe a případné spory ukáží zda účinně, vyznívá snaha přitlačit na zaměstnance, aby nemeškali domluvené termíny lékařských prohlídek.

Na zaměstnance, který se bez vážného důvodu nedostaví ke stanovenému termínu lékařské prohlídky, se bude hledět jako na zdravotně nezpůsobilého k dané činnosti.

Otázkou je, zda tato skutečnost v důsledku neublíží spíše zaměstnavatelům.

Agentury práce - lékařské prohlídky u poskytovatele PLS uživatele

§ 54 odst. (5) Zákona

Agentury práce mohou nově zajišťovat pracovnělékařské služby prostřednictvím poskytovatele PLS uživatele, ke kterému je jejich zaměstnanec dočasně přidělen k výkonu práce.

Nemusí tedy samy uzavírat smlouvy s poskytovatelem PLS uživatele, stačí si sjednat podmínky v písemné dohodě o dočasném přidělení přímo s uživatelem.

Pobočky po ČR

§57a Zákona

Tato úprava reaguje na potřeby organizací, které mají pobočkovou síť.

Není vůbec jednoduché zajistit po celé republice standardizované služby jedním smluvním partnerem pro PLS. Nová úprava hlavní problémy praxe se zajištěním PLS po celé ČR nevyřeší, ale nabízí alespoň pravidla.

Upravuje možnost a pravidla pro zajištění PLS přes “hlavního poskytovatele” a pověřené poskytovatele, tj. poskytovatele, kteří zajištují jen dílčí servis PLS pro “hlavního poskytovatele”.

Stanoveny jsou náležitosti smlouvy mezi “hlavním” a pověřeným poskytovatelem (náplň, místo, způsob předávání informací) a skutečnost, že pověření poskytovatelé vydávají lékařské posudky svým jménem.

Povinnost registrujících lékařů provést lékařskou prohlídku

§ 54 odst (3) Zákona

Velmi důležité je nové ustanovení ukládající registrujícím lékařům povinnost provádět na žádost zaměstnavatelů lékařské prohlídky a vydávat lékařské posudky o zdravotní způsobilosti k práci.

Změny ve vyhlášce (pozor, vyhláška nebyla k datu příspěvku ještě zveřejněna)

Mimořádná prohlídka

§ 12 Vyhlášky

Nově bude stanoven termín pro provedení mimořádné lékařské prohlídky po přerušení výkonu práce (např. rodičovská dovolená delší než 6 měsíců), a to nejdéle do 5 pracovních dnů ode dne nového započetí výkonu dosavadní práce.

Lhůty periodických prohlídek

§ 11 Vyhlášky

Budou sjednoceny lhůty pro provádění periodických lékařských prohlídek podle kategorizace prací a rizika ohrožení zdraví (vymezuje příloha vyhlášky).

  • Kategorie prací 1 - 1x za 6 let (věk do 50 let), 1x za 4 roky (věk 50+)
  • Kategorie prací 2 a riziko ohrožení zdraví - 1x za 4 roky (věk do 50 let), 1x za 2 roky (věk 50+)
  • Kategorie prací 2 riziková - 1x za 2 roky
  • Kategorie prací 3 - 1x za 2 roky
  • Kategorie prací 4 - 1x za rok

Pro úplnost. Lhůta periodické prohlídky se určuje podle nejpřísnějšího z požadavků (nejkratší lhůty) stanoveného podle kategorizace prací, konkrétního rizika ohrožení zdraví nebo požadavku v jiném právním předpisu.

Lhůta periodické prohlídky pro práce v noci

Příloha Vyhlášky

Úprava vyhlášky spolu s novelizací Zákoníku práce přináší prodloužení lhůty pro provádění periodické lékařské prohlídky u práce v noci na 1x za 2 roky (dosud 1x za rok).

Periodické prohlídky u dohod

§11 odst. (5) Vyhlášky

Pokud zaměstnanci na dohody o pracích konaných mimo pracovní poměr musí absolvovat vstupní lékařské prohlídky (kategorie 2-riziko, 3, 4 nebo riziko ohrožení zdraví podle vyhlášky nebo lékařská prohlídka podle jiného právního předpisu), musí absolvovat i periodické lékařské prohlídky, je-li dohoda uzavírána na dobu delší, než jsou jejich lhůty..

Výstupní prohlídky

§ 13 Vyhlášky

Zásadní úpravou prošly požadavky na výstupní prohlídky zaměstnanců.

Doposud se prováděly výstupní lékařské prohlídky pouze na žádost zaměstnance a nebo pokud tak stanovil zvláštní právní předpis.

Nová úprava vymezuje výstupní prohlídky následovně:

Mohou se provádět na žádost zaměstnance a nově i zaměstnavatele.

Musí se provádět vždy v následujících případech:

  • pokud zaměstnanec vykonával práci zařazenou do kategorie 2-rizikové, 3 nebo 4
  • pokud u zaměstnance byla uznána nemoc z povolání nebo ohrožení nemocí z povolání
  • pokud zaměstnanec utrpěl pracovní úraz s důsledkem nebo předpokladem zhoršení zdravotního stavu
  • při převedení na práci se sníženou úrovní rizika

Při výstupní prohlídce není potřeba výpis ze zdravotnické dokumentace registrujícího lékaře, posuzuje se aktuální zdravotní stav.

O výstupní lékařské prohlídce se nevydává posudek, ale nově je stanoveno, že se vydává potvrzení o provedení výstupní lékařské prohlídky.

Rizika, náplň a další požadavky na lékařské prohlídky

Příloha Vyhlášky

Příloha vyhlášky vymezující rizika ohrožení zdraví, náplň jednotlivých lékařských prohlídek a další podmínky doznala řadu úprav.

Ty jsou však podstatné zejména pro samotné posuzující lékaře a zástupce poskytovatelů PLS, proto jejich podrobný rozbor není součástí tohoto přehledu.

Doklad o převzetí záznamů dohledu a poradenství PLS

§ 5 Vyhlášky

Vyhláška nově stanovuje jako důležitou součást dokumentace o dohledu a poradenství také doklad o převzetí záznamů.

V praxi by mělo stačit opatřit všechny záznamy o dohledu a poradenství kolonkou pro potvrzení převzetí (datum, jméno a příjmení, podpis přebírajícího) a důsledně dbát na její vyplňovaní.

Sdílet článek