Lékařské prohlídky zaměstnanců a nejdůležitější pravidla

VSTUPNÍ

Provádí se před vznikem pracovněprávního nebo obdobného vztahu, tj. před dnem nástupu do práce. Provádí se rovněž v případě převedení na jinou práci, pokud jde o odlišné podmínky. Odlišnými podmínkami se přitom rozumí navýšení rizikových faktorů nejméně o jeden nebo jejich změna, popřípadě zařazení k výkonu rizikové práce.

Pracovní smlouva tedy může být uzavřena před absolvováním vstupní prohlídky. Pokud bude zaměstnanec při vstupní prohlídce shledán zdravotně nezpůsobilým, pracovní poměr nevznikne.

Úhrada vstupní prohlídky zaměstnavatelem

Zaměstnavatel musí uhradit vstupní prohlídku všem úspěšným uchazečům a také neúspěšným uchazečům, pokud se jedná mladistvé nebo práci v noci.

Zaměstnavatel může uhradit vstupní prohlídku i neúspěšným uchazečům.

PERIODICKÉ

Provádí se pravidelně za účelem zjištění včasné změny zdravotního stavu vzniklé v souvislosti se zdravotní náročností vykonávané práce nebo stárnutím organizmu.

Při stanovení lhůty pro opakování periodické lékařské prohlídky je nutné vycházet hned z několika pravidel:

• podle kategorie práce - zákon č. 258/2000 Sb.

• podle rizikových faktorů pracovních podmínek a rizika ohrožení zdraví - vyhláška č. 79/2013 Sb.

U rizika ohrožení zdraví platí obecně požadavek opakování 1x za 4 roky (do 50 let věku) a 1x za 2 roky (50+ let věku). § 11 vyhl. č. 79/2013 Sb.

Příloha č. 2 vyhlášky č. 79/2013 Sb. pak u vybraných rizikových faktorů pracovních podmínek a rizik ohrožení zdraví stanovuje periodu jinou..

• podle jiného právního předpisu, který stanovuje podmínky zdravotní způsobilosti pro danou činnost

Podmínky zdravotní způsobilosti pro danou činnost může upravovat také jiný právní předpis (např. řidič z povolání podle § 87 z. č. 361/2000 Sb. - požadavek opakování 1x za 2 roky do 50 let věku a 1x za rok 50+ let věku).

Vždy platí, že periodická prohlídka se provádí v nejkratší lhůtě podle předchozích pravidel.

MIMOŘÁDNÉ

Provádí se v případě důvodného předpokladu, že došlo ke ztrátě nebo změně zdravotní způsobilosti k práci nebo pokud dojde ke zvýšení míry rizika pracovních podmínek.

Provádí se také při přerušení výkonu práce:

• z důvodu nemoci po dobu delší než 8 týdnů, s výjimkou výkonu práce v kategorii první, není-li součástí práce riziko ohrožení zdraví
• v důsledku úrazu s těžkými následky, nemoci spojené s bezvědomím nebo jiné těžké újmy na zdraví, nebo
• z jiných důvodů na dobu delší než 6 měsíců (např. rodičovská dovolená).

Zaměstnavatel má právo poslat zaměstnance na mimořádnou prohlídku, pokud má pochybnosti o jeho zdravotní způsobilosti.

Zaměstnavatel:

• může vyslat zaměstnance na mimořádnou prohlídku, kdykoliv má pochybnosti o jeho zdravotní způsobilosti k práci
• musí vyslat zaměstnance na mimořádnou prohlídku 
  • dojde-li ke zhoršení pracovních podmínek ve smyslu zvýšení míry rizika u rizikového faktoru
  • při přerušení výkonu práce z důvodu nemoci po dobu delší než 8 týdnů (s výjimkou prací v kategorii 1, bez rizika ohrožení zdraví)
  • při přerušení výkonu práce v důsledku úrazu s těžkými následky, nemoci spojené s bezvědomím nebo jiné těžké újmy na zdraví
  • při přerušení výkonu práce z jiných důvodů na dobu delší než 6 měsíců (např. rodičovská dovolená)

Po ukončení přerušení práce se mimořádná prohlídka provede nejdéle do 5 pracovních dnů ode dne nového započetí výkonu práce.

VÝSTUPNÍ

Mohou se provádět na žádost zaměstnance i zaměstnavatele.

Musí se provádět vždy v následujících případech:

• pokud zaměstnanec vykonával práci zařazenou do kategorie 2-rizikové, 3 nebo 4
• pokud u zaměstnance byla uznána nemoc z povolání nebo ohrožení nemocí z povolání
• pokud zaměstnanec utrpěl pracovní úraz s důsledkem nebo předpokladem zhoršení zdravotního stavu
• při převedení na práci se sníženou úrovní rizika

Při výstupní prohlídce není požadován výpis z dokumentace registrujícího praktického lékaře zaměstnance.

Při výstupní lékařské prohlídce se nevydává lékařský posudek, ale potvrzení o provedení výstupní prohlídky.

NÁSLEDNÉ

Provádí se za účelem včasného zjištění změn zdravotního stavu vzniklých v souvislosti s prací za takových pracovních podmínek, jejichž důsledky se mohou projevit i po ukončení práce.